Historie města Zruč nad Sázavou

První písemný zápis o osídlení tohoto místa je z roku 1328.Tehdy Heřman Chvalovský z Ledec daroval podací kostelní právo ve Zruči klášteru v Praze na Zderaze. Patronem zručského kostela byl Petr z Orlíka, později přejmenovaný na Petra z Kolovrat. Rod Kolovratů vlastnil zručské panství zhruba 200 let. Dalšími majiteli Zruče nad Sázavou byl rod Kaleniců. Za doby jejich vlády došlo v polovině 16. století  k přestavbě původního gotického hradu  na pěkný renesanční zámek. Za účast na stavovském povstání jim však byl zámek i s celým panstvím zkonfiskován v roce 1623.

V roce 1781 vypukl na zámku rozsáhlý požár, který poškodil většinu výzdoby interiéru a poničil zámecký archiv.  Teprve téměř o sto let později, v letech 1872 – 1878 se další majitel zámku Jan Skrejšovský zasloužil o rozsáhlou opravu zámku v původním barokním slohu. O třináct let později již zámek změnil vzhled do podoby, tehdy moderních, romantických staveb. O přestavbu zámku, jehož podoba setrvala dodnes, se postaral mistr v oboru železničního stavitelství, Jan Schebek. Rod Schebků byl majitelem zručského zámku až do roku 1948, kdy byl zámek znárodněn. V dnešní době je zámek majetkem města Zruč nad Sázavou.

Město Zruč zaznamenalo největší rozkvět paradoxně před druhou světovou válkou, kdy v roce 1939 byla vystavěna firmou Baťa velká továrna na dětskou obuv  (bývalý Sázavan). Obuv se prodávala po celém světě a prosperita podniku zajišťovala obživu mnoha šikovným rukám zručských obyvatel na dlouhou dobu. Původně měla dokonce Zruč rozšířit výrobu natolik, že by se vyrovnala velikostí města a objemem průmyslové výroby i dnešnímu Zlínu. Baťa měl v úmyslu postavit zde nemocnici, vysoké školy a dokonce letiště. Po příchodu německých okupantů a po začátku války však plány nemohly být uskutečněny a po roce 1945 došlo k postupnému znárodnění veškerého průmyslu a výstavba města byla komunistickou partají zamítnuta.

Nedaleko města byla v 70. letech vybudována vodní nádrž Švihov s hlavním přítokem řeky Želivky, která zásobuje pitnou vodou okolí Zruče nad Sázavou a především město Prahu. Hráz vodní nádrže se nachází asi 4 kilometry od města.

Zruč se dokonce proslavila i ve filmu, natáčel se zde film Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky a film pro děti Dědeček, Kylián a já.

V dnešní době se přestala Zruč nad Sázavou významně ekonomicky vyvýjet. Kdysi slavný obuvnický závod Sázavan zkrachoval, ekonomická a kupní síla zdejších obyvatel značně oslabila a malí živnostníci, kteří  tu vznikli v 90. letech, postupně své živnosti museli uzavřít. Především řada místních obchodů na náměstí MUDr. Josefa Svobody. V současné době ekonomickou situaci trochu vylepšila japonská firma ASMO a vyrábí se zde stahování okének do automobilů, motorky do ostřikovačů, stěrače do aut a klimatizace. Funguje tu i firma na výrobu zdravotnické obuvi, výherních automatů a dalších součástek do aut. Firma Variel ve staré Zruči vyrábí telefonní budky, anténní stožáry, mobilní kontejnery a městské mobiliáře.